Zobrazují se příspěvky se štítkemProterozoikum a Archaikum (542 mil. let - 3.4 mld. let). Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemProterozoikum a Archaikum (542 mil. let - 3.4 mld. let). Zobrazit všechny příspěvky

sobota 11. dubna 2015

Paleontologové objevili fosilii nejstaršího houbovce

Houbovci jsou velice jednodušší živočichové. Žijí přisedle a živí se filtrováním mořské vody. Biologové si dlouho mysleli, že jako houbovci vypadala první zvířata, která se na naší planetě objevila.

Více zde

čtvrtek 19. února 2015

Eukaryotické buňky mohly vznikat postupně

Vznik eukaryotických buněk před nějakými 2 miliardami let či možná o něco později je jednou ze zásadních evolučních událostí...

Více zde

úterý 25. listopadu 2014

Kyslíková atmosféra může být mladá

Tradiční scénář praví, že množství kyslíku v zemské atmosféře se zvyšovalo od nějakých 2,5 až 2 miliard let. Nová měření ukazují, že to tak být nemusí. Z toho se vyvozuje, že právě kyslík přímo souvisel se vznikem makroskopických forem života v době Ediacary a v kambriu.

Více zde

čtvrtek 26. června 2014

Pokus zopakovat vznik života ve zkumavce vyšel ještě líp, než to vypadalo

V padesátých letech minulého století zkusili dva chemici, Stanley Miller a Harold Urey, napodobit podmínky, jaké panovaly na Zemi, když vznikl život. V aparatuře, kterou za tímto účelem sestavili, začaly vznikat aminokyseliny - základní stavební kameny života.

Více zde

sobota 26. dubna 2014

Rekonstrukce dávných proteinů ukazuje na horké počátky života

Jak se šlo stále hlouběji do minulosti a rekonstruovaly se stále dávnější „společní předkové“ současných proteinů, ukázalo se, že jsou oproti těm dnešním podstatně tepelně stabilnější. Pokud bychom provedli extrapolaci do doby před asi 3,5 miliardami let, vyšlo by, že proteiny by měly vydržet teploty až o 30 stupňů vyšší než dnes.

Více zde

pátek 28. března 2014

Hledání první aminokyseliny – evoluce genetického kódu z jiné strany

Při úvahách o vzniku genetického kódu se obvykle zaměřujeme na otázku, jak vzniklo spojení DNA a proteinů, spekulujeme o existenci RNA světa... Problém ale lze pojmout i jinak, zkusit přímo sestavit „stáří“ jednotlivých aminokyselin.

Více zde

neděle 2. března 2014

Nejstaršímu úlomku zemské kůry je 4,4 miliardy let

Jsou to krystaly zirkonu z Jack Hills, kterým nové analýzy tomografickou atomovou sondou potvrdily 4,4 miliardy let. Naše planeta tehdy už nejspíš vychládala.

Více zde

úterý 25. února 2014

Na Zemi se dalo žít už 160 milionů let po jejím vzniku

Úlomek zirkonu nalezený na jedné západoaustralské ovčí farmě v Jack Hills je nejstarší známou částí naší planety. Experti s pomocí dvou různých metod stanovili věk krystalu na 4,4 miliardy let. Nález tak naznačuje, že Země se stala poměrně krátce po svém vzniku před 4,5 miliardy let obyvatelnou. "Země ve své rané fázi nebyla tak drsným místem, jak se mnozí vědci domnívali," konstatoval vedoucí výzkumu John Valley z amerického Wisconsinu.

Více zde

čtvrtek 20. února 2014

První živočichové mohli žít i s minimem kyslíku

Vznik mnohobuněčných živočichů před více než půl miliardou let se dává do souvislosti se vzestupem hladiny kyslíku. Zkoumání běžné mořské houby ale naznačuje, že první mnohobuněční měli na kyslík extrémně nízké nároky.

Více zde

Houby a konec ledových dob

Joe Quirk z University of Sheffield a jeho kolegové modelovali vývoj klimatu v posledních 24 milionech letech. Jejich hlavní snahou bylo najít odpověď na otázku, jaké mechanismy při nízké koncentraci oxidu uhličitého způsobily opětovné oteplení.

Více zde

středa 19. února 2014

Vedci spochybnili hypotézu o vzniku zložitého života

Výskum naznačuje, že jedna z najsilnejších dogiem biológie neplatí. Hubky prežili v prostredí, v ktorom bolo málo kyslíka.

Více zde

úterý 18. února 2014

První zvířata nepotřebovala téměř kyslík

Nejprimitivnější živočichové mohou žít ve vodě, která téměř neobsahuje kyslík. Zjistili to vědci z dánské Syddansk Universitet v Odense při zkoumání mořské houby chlebové (Halichondria panicea), kterou nasbírali v kyslíkatých vodách dánského fjordu. Vědci drželi houby v akváriu, ze kterého postupně odsávali kyslík. I při dvěstěkrát nižší hodnotě kyslíku, než se v současnosti nachází v atmosféře, houby přežily do konce experimentu, 10 dní poté, co se hladina kyslíku dostala na nejnižší úroveň.

Více zde

pondělí 3. února 2014

Existoval život už 15 milionů let po velkém třesku

Byly podmínky už 15 milionů let po vzniku vesmíru?

Před časem vyšla hodně zajímavá a poněkud odvážná hypotéza, podle které mohl život na planetách vzniknout už krátce po velkém třesku.

Více zde

čtvrtek 14. listopadu 2013

Vědci našli asi nejstarší kompletní fosilii živého organismu

Vědci našli zřejmě vůbec nejstarší kompletně dochovanou fosilii živého organismu. Jde o mikroba starého 3,5 miliardy let, který je pravděpodobně i předchůdcem člověka, informovala agentura AP s odvoláním na studii otištěnou v časopise Astrobiology.

Více zde

pátek 25. října 2013

Byl vznik života na Zemi nevyhnutelný?

Nelze to úplně vyloučit. Překvapivé výsledky experimentu se samoorganizací transkripčně-translačních systémů v liposomech naznačují, že funkční biologické systémy samovolně vznikají mnohem častěji, než jak velí čirá pravděpodobnost.

Více zde

pondělí 30. září 2013

Planetární kyslík je starý 3 miliardy let

Společný americko-dánský vědecký tým uveřejnil studii, z níž vyplývá, že zemská atmosféra se nasytila životodárným kyslíkem o plných 700 milionů let dříve, než se dosud všeobecně předpokládalo.

Více zde