Zobrazují se příspěvky se štítkemKenozoikum (0 - 65 mil. let). Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKenozoikum (0 - 65 mil. let). Zobrazit všechny příspěvky

neděle 26. dubna 2015

Oživíme mamuta přepsáním genomu slona?

Na Harvardu přepisují sloní geny na geny mamuta pomocí genomového editoru CRISPR/Cas9. Zatím jich přepsali 14. S každým takovým genem je živý mamut o trochu blíž.

Více zde

sobota 25. dubna 2015

Vyriešili záhadu Darwinových zvierat

Vedcom sa takmer po dvesto rokoch podarilo zaradiť dva vyhynuté tvory do zvieracieho rodokmeňa, sú príbuznými koní.

Více zde

Vytlačili neandrtálce vlci?

Psi, kteří byli vyšlechtěni z vlků, patří po bok člověka už od dávných dob. Už v pravěku mu pomáhali při lovu, či hlídání jeho obydlí. Jejich přínos lidstvu však byl pravděpodobně mnohem větší.

Více zde

Překvapení. Neandertálci už před 130 tisíci lety vyráběli šperky

Severochorvatská Krapina, která je jedním z nejvýznamnějších světových nalezišť neandertálského člověka, vydala nové tajemství. Objeveny v ní byly dosud nejstarší šperky, které byl vyrobeny před 130 tisíci lety, tedy dávno před příchodem moderního člověka.

Více zde

Mezolitici si dováželi mouku

Při šíření neolitu v Evropě bylo možné žít dál jako dříve a zemědělské produkty si kupovat. A to i přes moře. Alespoň to prý ukazují nové objevy z Anglie.

Více zde

sobota 11. dubna 2015

Naše jazyky vznikli na Ukrajine a v Rusku

Naše jazyky zrejme nepriniesli farmári z Blízkeho východu, ale skôr pastieri z východu Európy.

Více zde

Britové v době kamenné pšenici “dováželi”

Podle skupiny vědců vedených docentem Robinem Allabym z University of Warwick se pšenice objevila poprvé na britských ostrovech před 8 000 lety. Tedy dvě tisíciletí předtím než se zde rozvinulo zemědělství.

Více zde

úterý 31. března 2015

Objav 2,8 milióna rokov starej ľudskej čeľusti

Desaťročia sa vedci snažili objaviť africké fosílie, ktoré by dokumentovali najskoršie roky ľudského druhu, avšak podarilo sa im nájsť len minimum vzoriek z obdobia spred 2,5 milióna až 3 miliónov rokov. Aj tie fosílie čo našli pritom boli vo veľmi zlom stave. Novoobjavená fosília z Etiópie však posunula históriu ľudského druhu Homo až do obdobia spred 2,8 milióna rokov.

Více zde

neděle 29. března 2015

Lidé jsou na Zemi zřejmě mnohem déle, než se předpokládalo

Lidé se na planetě Zemi objevili možná už před 2,8 miliónu let. Naznačuje to kosterní pozůstatek nalezený v roce 2013 v Etiopii, který podle tvrzení mezinárodního vědeckého týmu posouvá stáří rodu Homo (člověk) o zhruba 400 000 let do minulosti. Uvedl to ve středu magazín Science.

Více zde

úterý 3. března 2015

Fosílie zo samotného srdca Amazonského dažďového pralesa ukázali, že juhoamerické opice pochádzajú z Afriky

Skoré štádia evolúcie opíc v Južnej Amerike sú dodnes zahalené tajomstvom. Vedci sa už dlhšie domnievali, že juhoamerické opice prišli z Afriky, avšak donedávna neexistovali pre túto teóriu dôkazy vo forme fosílií. Nový objav však pomohol priblížiť kľúčové obdobie ich evolučnej histórie. V južnom Peru vedci objavili fosílie troch doteraz neznámych vyhynutých druhov opíc, ktoré zdanlivo mali africké korene.

Více zde

čtvrtek 19. února 2015

Na Slovensku žili neandertálci, jedli kone

V bojnickej jaskyni objavil paleontológ z Univerzity Komenského nové stopy po pravekom živote.

Více zde

neděle 15. února 2015

Vědci našli lebku, která asi dokládá migraci člověka z Afriky

Lidé před mnoha tisíci let začali opouštět svou kolébku v Africe a zamířili přes Blízký východ do Evropy. Vědci nyní mají první fosilii, která zřejmě tuto cestu dokládá, napsala agentura AP. Část lebky, kterou nalezli v jeskyni na severu Izraele, pochází z doby před zhruba 55.000 let, což spadá do období, o němž se badatelé domnívají, že migrující lidé oblast obývali, uvedl podle AP antropolog Israel Herškovic z univerzity v Tel Avivu.

Více zde

neděle 1. února 2015

Môžu ľudia doby kamennej za globálne otepľovanie?

Prvé stopy vplyvu človeka na globálnu teplotu možno nájsť v paleozáznamoch už pred šesťtisíc rokmi.

Více zde

O čem byla první konverzace? O práci

Podle nové studie uveřejněné v časopise Nature Communications došlo k první verbální konverzaci pravděpodobně v období před 2,5 až 1,8 milióny let.

Více zde

neděle 11. ledna 2015

Ochlazení před dvanácti tisíci lety opravdu nezpůsobil meteorit

Přibližně mezi lety 10 800 a 9 500 před naším letopočtem se Země citelně ochladila. Například v Grónsku bylo o patnáct stupňů méně než dnes. V osmdesátých letech minulého století byl populární názor, že toto ochlazení způsobila srážka s nějakým kosmickým tělesem. Nová studie teorii vyvrátila.

Více zde

sobota 10. ledna 2015

Dar řeči měli i neandertálci

Mezinárodní tým vědců zkoumal 60 000 let starou jazylku neandertálce a odhalil zajímavou věc. Ústní dutina našich nejbližších příbuzných byla v mnoha ohledech velmi podobná té lidské. Funkcí drobné kosti, která se nachází mezi bradou a hrtanem, je podepírání jazyka. Ohebnost a poloha jazyka přitom hraje klíčovou roli pro správnou výslovnost.

Více zde

čtvrtek 1. ledna 2015

Účinná metabolizace alkoholu je stará asi 10 milionů let

Alespoň v lidské evoluční linii.

Více zde

Pravěcí lovci trumfli vědce. Kůň divoký nebyl šedivý, ale hnědý

Kapitoly v učebnicích zoologie věnované divokým koním, které byly vydávány v posledních osmi desetiletích, z nemalé části neplatí. Evropští divocí koně totiž vypadali jinak, než se vědci od třicátých let minulého století domnívali. Vyplývá to ze studie Divoký kůň a pratur: klíčové druhy pro formování české krajiny, na jejímž vzniku se podíleli vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity, Karlovy univerzity a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky. Studie v českém prostředí vůbec poprvé shrnuje nejen historické poznatky, ale také nejnovější výzkumy, které byly v této oblasti realizovány v posledních letech.

Více zde

sobota 27. prosince 2014

Hobité neexistují. Byli to lidé s Downovým syndromem

V roce 2004 fascinoval vědecký svět nález pozůstatků pravěkého člověka, kterého všichni kvůli malému vzrůstu považovali za tzv. hobita. Nové zkoumání ale potvrdilo, že se nejedná o nový lidský druh.

Více zde